Móda a styl

Mánie socialistické éry: Proč všichni sbírali céčka a k čemu vlastně měla původně sloužit?

AUTOR: Martin Březina

Osobnosti

Jak a kolik si vydělávali hudebníci za socialismu. Televize a rozhlas byly výhra

AUTOR: Věra Nováková

Osobnosti

Počátek osmdesátek byl příznivý pro tuzemské hudební hvězdy. Velkým idolem žen i dívek každého věku se stal Peter Nagy

AUTOR: Martin Březina

Koktejl
Fastfood

Arbat: První oficiální fast food v ČSSR, ve kterém měli Pražáci možnost okusit tehdy neznámý styl západního stravování

Titulek může být zavádějící, ale jde víceméně o „veřejné přiznání“ tohoto podniku. Tři roky před uvolněním poměrů v ČSSR tak měli především Pražáci možnost okusit tehdy neznámý styl západního stravování.
 
FOTO: Pixabay

autor

Jiří Nováček

24. února 2022

Reklama
Reklama

V pravém slova smyslu tu byly fast foody již před otevřením Arbatu. Akorát jsme jim říkali automaty. Podstata „rychlého stravování“ totiž tkví hlavně v minimalizaci časové prodlevy mezi výrobou a servírováním jídla. 

Kultura servírování

Čechoslováci byli zvyklí na vlašák do papíru, a tak není překvapením, že mastné fastfoodové jídlo v papírových obalech i krabičkách přijali bez větších rozpaků. Kultura servírování se tolik neřešila.

Zakázané ovoce nejlépe chutná.

Rozhodovala především zvědavost ochutnat „pravý západní standard“. „Zakázané ovoce“ přeci nejlépe chutná. Ale lidé se tak rádi na některé pochutiny vraceli. Především byl zde vyhlášený ruský boršč, který, co do prodejů, s přehledem válcoval další nabídku.

Místo plné paradoxů

Paradoxů kolem prvního oficiálního fastfoodu v ČSSR bylo ale více. Podnik byl v ulici Na Příkopech hned vedle kina Sevastopol. Jak si mnozí vzpomínáme, tak to nebylo nic divného, když města v Československu pojmenovávala své podniky a ulice podle sovětských osobností, ale třeba i řek nebo oblastí. Byl to výraz úcty a významu československo-sovětského přátelství. O to více nekonzistentně působila kombinace jména významné moskevské ulice – Arbat se zaměřením podniku, jež vyznával americkou kulturu stravování. Jako by se tím „omlouvalo“ přebírání západní kultury. Dá se tak s nadsázkou říci, že v Československu vznikl snad první podnik sovětsko-amerického usmíření. I samotná struktura jídelníčku, který ctil jednoduchost nabídky fastfoodových podniků, nebyla kdovíjak široká. Menu nečítalo více než dvacet jídel. O to větší hity to ale pro Pražáky i mimopražské byly. 

Na co jsme stáli fronty

Poněkud nesourodý pelmel rusko-americké kuchyně nabízel jídlo, které bylo chystáno v průběhu celého dne a určeno k okamžité spotřebě. Již v půl osmé ráno si tak lidé posnídali třeba tradiční ruské masové pirožky, mleté maso, jež bylo prodáváno pod názvem Moskevský biftek, takže vlastně karbanátek. Také plněné housky, honosně nazývané bakety. Ale dvě jídla jsou ve spojení s Arbatem skloňována nejčastěji. Již zmiňovaný boršč, na který se lidé rádi vraceli, ale především hranolky s kečupem nebo tatarkou, které řádně promastily papírovou krabičku, ve které byly servírovány. Ale to bychom nebyli my, kdybychom si to nevylepšili, a tak se na „hrany“ z Arbatu servírovala také „růžová omáčka“, což nebylo nic jiného než směs tatarky a kečupu. A to až do 23 hodin.

Pokud jste v Arbatu využili odpadkové koše, dočkali jste se i poděkování, které bylo na odpadkových koších uvedeno anglicky „Thank you“.

Asi nikoho nepřekvapí, že tento koncept nemohl přežít nástup slavnějších originálních fastfood konceptů, které v devadesátých letech vstoupily na Československý trh.

Zdroj: Autorský článek.

Nenechte si ujít
Reklama
Další články