Móda a styl

Mánie socialistické éry: Proč všichni sbírali céčka a k čemu vlastně měla původně sloužit?

AUTOR: Martin Březina

Osobnosti

Jak a kolik si vydělávali hudebníci za socialismu. Televize a rozhlas byly výhra

AUTOR: Věra Nováková

Osobnosti

Počátek osmdesátek byl příznivý pro tuzemské hudební hvězdy. Velkým idolem žen i dívek každého věku se stal Peter Nagy

AUTOR: Martin Březina

Technika
Domácí kino

Videopřehrávač za socialismu měl jen někdo s kontakty na Západě nebo dobře situovaná domácnost

Mít v osmdesátkách videopřehrávač nebo videorekordér pro domácí použití bylo výsadou lépe situovaných domácností nebo těch, kteří měli kontakty na Západě. Další výzvou také bylo sehnat videokazety, nejlépe s českým dabingem.
 
FOTO: Pxhere

autor

Martin Březina

25. května 2022

Reklama
Reklama

Jak to u techniky často bývá, je v prvé řadě vyvíjena pro profesionální užití a u videorekordéru tomu nebylo jinak. Pro televizní stanice byl určen první videorekordér s nahráváním na pásku již koncem šedesátých let minulého století. Do té doby byly užívané tradiční filmové kotouče pro filmové snímače. Teprve v sedmdesátých letech se začaly objevovat první videokazety, ale to pouze spíše ve světě firem a větších korporací. Poměrně rychlý rozvoj filmové přehrávací techniky a zjednodušování konceptů vedlo k tomu, že se technika zlevňovala a mohlo si ji dovolit čím dál více domácností. Tedy na Západě.

Video Home System (VHS) hrál prim

Ano, už jsme doma. Právě video přístroje s označením VHS si pamatujeme i z českých domácností. Jde o zkratku, kterou poprvé použila japonská firma JVC, která hrála prim v produkci videí i videokazet. Pozadu dlouho nezůstávaly ani další, tehdy věhlasní výrobci, jako Funai, Hitachi nebo také evropský Philips. Sony se svým systémem Betamax udávalo tón v korporátním světě, ale samozřejmě, že se i Sony stalo časem silným hráčem také v oblasti domácí videotechniky.

Kdo si mohl dovolit

V osmdesátých letech minulého století zažívala videa v domácnostech velký rozmach a jak můžeme vidět z československých filmů a seriálů té doby, tak se objevovala i v dobře situovaných tuzemských domácnostech, často zasloužilých politických funkcionářů, taxikářů, veksláků a dalších, kdo měl kontakty v Tuzexu nebo na Západě. Ve směs šlo o japonské značky, sem tam se objevila i evropská.

Made in Czechoslovakia

Víte, jak se správně česky řeklo „video“? Magnetoskop, tedy tak jsem si to jako malý kluk četl v encyklopedii „Už vím proč“. Dost mně to utkvělo v paměti. Každopádně se tento název neosvědčil a prostě to bylo pro všechny video, videopřehrávač a časem i videorekordér. První československý VHS videorekordér Tesla VM 6465 se vyráběl v letech 1985 až 1987 v Bratislavě, a to v licenci firmy Philips.

Magnetoskop aneb video po česku

Specialitou byla instalace východní zvuková normy, aby videorekordér dokázal přijímat a nahrávat zvuk z tuzemského televizního vysílání. A cena? I když šlo o produkt "Made in Czechoslovakia", tak byla astronomická a často se vyplatilo vzít „video z dovozu“, protože to bylo lehce pod dvacet tisíc Kčs! V dnešním přepočtu by tato částka odpovídala spíše ceně některých nejlevnějších nových automobilů na trhu.

Pokrok nezastavíme

Ale jak jsme psali úvodem, vývoj technologií i ve filmovém průmyslu je velice dynamický a již není tak značná prodleva od profesionálního užití ke komerčnímu prodeji, a tak si videa VHS užívala popularitu ještě v devadesátých letech. Poté se již začaly objevovat televize umožňující záznam, stále populárnější DVD a začátkem 21. století i Blu-ray technologie. Nicméně nostalgie a popularita VHS trvá dodnes, a tak si mnohé domácnosti nechávají nejenom přístroje, ale i neoriginální kazety, na kterých si jako vzácnou obrazovou vzpomínku pouští tehdy zakázané filmy, nebo rodinné záznamy. Však také na burzách i bazarech je dodnes nemalá nabídka. A co vy, máte ještě svůj videopřehrávač?

Zdroj: Autorský článek

Nenechte si ujít
Reklama
Další články