Samotný název nezní vůbec tradičně česky. Možná vznikl trochu i z pohodlnosti, protože se vztahuje se k pamětnímu místu v blízkosti výstavby ateliérů. Skalnatý terén byl a stále je bohatým nalezištěm trilobitů, které ve světě proslavil francouzský vědec Joachim Barrande. Na jeho počest je tu stále umístěna pamětní tabulka připomínající jeho návštěvu. A odtud inspirace k názvu tuzemských filmových ateliérů.
Rekordní stavba v režii Havla
Můžeme s čistým svědomím tvrdit, že ani dnes by se stavitelé nemuseli stydět za rychlost, za jakou bylo filmařské zázemí postaveno. Považte, koplo se poprvé na podzim roku 1931 (cca třicet let po výstavbě Hollywoodu) a první filmová klapka padla již za čtrnáct měsíců. Navíc šlo o na svou dobu o velice technicky moderní zázemí!.Vděčíme za to podnikateli a filmovému magnátovi Miloši Havlovi, který výstavbu financoval. Vlastně doplnil projekt tehdy známějšího bratra architekta Václava Havla, který se věnoval výstavbě „hogo-fogo“ bytové čtvrti opodál. Ano, jde o otce a strýce našeho exprezidenta Václava Havla. Nadčasová funkcionalistická stavba na barrandovském kopci nejen že stále stojí, ale stále se těší neutuchajícímu zájmu světových filmařů.
[:google:]
Poklady nejen české kinematografie
V roce 1933 se tak v ateliérech natáčel první film, a to Vražda v Ostrovní ulici s legendárním Jindřichem Plachtou v hlavní roli. Započala tím zlatá éra českého filmového průmyslu, která přesahovala i hranice Evropy. Za zmínku jistě stojí Oskary oceněné snímky Obchod na korze z roku 1965 nebo nezapomenutelný snímek Jiřího Menzela z roku 1966, kterým byl film Ostře sledované vlaky s dodnes aktivním Václavem Neckářem. Americké ceny Akademie i řada evropských ocenění dostatečně zviditelnily filmové ateliéry na Barrandově, a tak Praha začala lákat častěji i zahraniční štáby. Můžeme mezi zmínit již tehdy amerického režiséra Miloše Formana, který zde připravoval fenomenální film Amadeus. V osmdesátých letech tu natáčela svůj úspěšný muzikál Yentl herečka a tentokrát i režisérka Barbra Streisand. A tak bychom mohli pokračovat. Barrandovské ateliéry si získaly pověst, kterou jim mohly tehdy ostatní evropské filmové metropole jen závidět.
Sláva i přes pohnutou historii
Havlovi měli pod palcem filmové ateliéry pouze pár let, a to do nechvalné německé okupace. Prakticky byli donuceni podnik prodat fašistickému státu, který zde natáčel především propagandistické filmy. Když se již blýskalo na lepší časy a svět se začal vzpamatovávat z konce války, tak v Československu jednu diktaturu vystřídala druhá, a tak se znárodnění podniků nevyhnulo ani filmovým ateliérům na Barrandově. Tuto nespravedlnost Havel neunesl a emigroval do německého Mnichova a vzdal se naděje na získání ateliérů zpět. Dnes se zde pod hlavičkou akciové společnosti Barrandov studio stále provozuje 13 ateliérů, rozsáhlé exteriéry a také stálé dekorace, které využívají především zahraniční produkce.
Zdroj: Barrandov Studio, blesk.cz, retro.instory.cz.
