Pohádka pochází z písemné předlohy bratří Grimmů, kterou upravila Božena Němcová. Pokud znáte tvorbu bratří Grimmů, tak je jasné že citlivý zásah Boženy Němcové pohádce dal jemnost a kouzlo, a to na úkor surové reality, kterou byli bratři známí. Filmová Popelka ale nemá s původní literární postavou moc společného. Jak to tak často bývá. Režisérem byl dnes již kultovní pohádky Václav Vorlíček, který je znám svou nezapomenutelnou tvorbou pro děti a mládež. Poprvé měli diváci v Československu možnost ji vidět v listopadu roku 1973.
[:google:]
Pohádka překračující hranice
Samotná filmoví pohádka vznikla jako společný projekt českých a východoněmeckých tvůrců. Několik scén se natáčelo na zámku Moritzburg, kde se na něm každoročně pořádá výstava, ale konají se v okolí také svatby ve stylu Popelky. Proto tato pohádka patří během Vánoc na obrazovky německých televizí. Zajímavostí je, že určitá syrovost a odhodlání samotné hlavní hrdinky v podání Libuše Šafránkové „dostala“ i chladné severské Vikingy v Norsku. Ano, také zde se řadí mezi nejpopulárnější vánoční pořady.
Obsazení polovina úspěchu
Původně měla ztvárnit Popelku sympatická herečka Jana Preissová. Ale o asi životní roli je připravila příjemná životní událost, a to těhotenství. Režisér Václav Vorlíček si tedy vybral tehdy ještě zkušenosti sbírající herečku Libušku Šafránkovou, která jej zaujala v roli Barunky ve snímku Babička. Takže to nebyl krok do neznáma. Navíc jako jedna z mála uměla dobře jezdit na koni. Pokud si dobře vzpomínáte, to bylo v pohádce Tři oříšky pro Popelku dost stěžejní. Role prince se ujal okouzlující Pavel Trávníček. Ale ani zde to nebyla volba bez kompromisu. Málokdo ví, že se režisérovi nezdál jeho hlas, a proto byl předabován dnes méně známým hercem Petrem Svojkem. Klobouk dolů, jakým stylem.
Politika určila termín natáčení
Původně měla padnout první klapka v letních měsících roku 1972. Hercům tak byly kostyméry připraveny lehké kostýmy. Ale členům tehdejší komunistické vlády se ale něco nezamlouvalo, tak došlo k natáčení v zimních měsících rok následující. Co čert nechtěl, nepřítelem herců a celého štábu byla extrémní zima, která dosahovala až mínus dvacet stupňů! Režisér Vorlíček po zkušenosti se stavem Jany Preissové se obával možné změny vzhledu i stavu i u alternující Libušky Šafránkové, a proto se začalo točit hned, jak politický tlak skončil.
Jak se říká, vše zlé je pro něco dobré, tak v případě této pohádky to platí dvojnásob. Právě kouzlo zimní krajiny dodalo celému příběhu nezaměnitelné kouzlo, které nás a doprovází během vánočních svátků.
Drzý chlapec v podání L. Šafránkové
Zámek Moritzburg Sachsen
