Muzeum se rozkládá na 2 500 metrech čtverečních a dokonale přibližuje atmosféru a celkovou charakteristiku doby. Okruhy jsou věnovány bydlení, oblékání, stravování a příklady toho, jak se tenkrát trávil volný čas. Připomenout si můžeme třeba také ikony sedmdesátých a osmdesátých let – od sifonů a síťovek přes žlutou přenosnou Teslu, céčka a Emgetonky až po typický nábytek. Ale je toho více, a proto jsme krátce vyzpovídali předsedu spolku Art Salon S, pana Roberta Vůjtka, který za tímto projektem stojí.
Kde se vlastně vzal nápad na otevření retro muzea v OD Kotva?
V roce 2016 náš spolek pořádal výstavu Retro 70. a 80. let v Tančícím domě, na výstavu byly velmi pozitivní ohlasy a dostali jsme od našich návštěvníků mnoho dotazů, zda uspořádáme pokračování výstavy. Díky tomu jsme zjistili, že by byl ze strany veřejnosti velký zájem o větší a obsáhlejší retro projekt. A tak jsme začali pracovat na realizaci muzeu, které je po 6 letech nyní v Kotvě otevřeno. A zájem o něj je veliký, z čehož mám radost.
Jde o stálou expozici nebo tzv. POP UP tedy krátkodobé otevření?
Jde o dlouhodobý projekt. Dokonce během jednoho roku až dvou let plánujeme rozšířit expozici designu a dobových technologií ze 70. a 80. let. Muzeum se tedy bude dokonce rozrůstat o nové exponáty.
[:google:]
Kolik předmětů lze na ploše spatřit?
V Retro muzeu Praha můžete vidět na 12 000 unikátních předmětů. Část této sbírky jsme získali přímo od Čechů a Slováků, kteří nám věci zaslali při národní sbírce v roce 2018. Významnou část jsme také zakoupili na aukcích a dražbách anebo získali od sběratelů, kteří nám zapůjčili celé části jejich sbírek. Rád bych tak poděkoval třeba paní Miroslavě Pecháčkové, sběratelce hraček z Rychnova nad Kněžnou, nebo Stanislavu Krámskému, který má největší sbírku čokoládových obalů na světě, jejíž část nám do muzea zapůjčil.
Který předmět je pro Vás největší hvězdou výstavy?
Pro návštěvníky budou určitě velmi zajímavé originální šaty Heleny Vondráčkové nebo Hany Zagorové, nebo takové ty věci, které měli doma jako je kuchyňská linka Asta či hračky jako domino, céčka nebo tatrovka. Ale pro mne je největší vzácností dálnopis – předchůdce faxu nebo odposlouchávací zařízení z pražského hotelu Jalta.
Co vám na stávající expozici ještě k úplné spokojenosti schází?
Těch věcí je hodně, líbilo by se mi získat elektronkový počítač, či dobový nábytek dělaný na mírů ze socialistických hotelů jako je například hotel Thermal v Karlových Varech.
Jak dlouho se tato sbírka dávala dohromady?
V roce 2016 jsme začali být velmi aktivní a plánovat otevření muzea, ale sbírat retro předměty jsme začali již roky předtím.
Jakému období se nejvíce expozice věnuje?
Snažíme se soustředit na 70. a 80. léta, ale design konce 60. let se velmi prolínal do první poloviny 70. let, proto je složité se vyhranit pouze na určitou dekádu.
Vše je originál anebo jde v některých případech o repliky?
V celém muzeu je pouze jedna replika a nechal bych na návštěvnících, zda ji objeví. Protože se snažíme jít s dobou, tak byla vytištěna na 3D tiskárně a prozradím jen, že má 150 cm na výšku a je 50 cm hluboká.
Jde pouze o výstavní expozici anebo je to spojeno s nárazovými akcemi a programem?
Od září letošního roku máme v plánu komentované prohlídky pro jednotlivce, v současné době jsou komentované prohlídky pouze pro objednané skupiny. Připravujeme také workshopy a spolupráci s dobovými značkami, které přežily sametovou revoluci. Dnes jsou to většinou zavedené firmy. Ve spolupráci s nimi bychom chtěli návštěvníkům ukázat i pozadí fungujících československých firem a jejich výrobků.
Dá se u Vás něco opravdu dobového zakoupit?
Naše heslo je, že se snažíme předmětům vdechnout nový život, a toto je část, která je pro náš spolek velmi důležitá a nikde jsme to příliš nehovořili. Chodíme na aukce, na kterých kupujeme nábytek - dobové unikáty, které nejsou v dobrém stavu, zrenovujeme je a následně se snažíme, aby je někdo ještě využil ve svém bytě – na pokladně muzea máme seznam prodejních exponátů, které jsou k dispozici, specializujeme se však pouze na sedací nábytek.
Děkujeme za rozhovor.