Značky jako Start, Družba, BT, Safari, Lípy, Partyzánky, Sparta, Clea nebo Petra patřily ke standardní nabídce prodejen tabáku i v trafikách. Některé značky jsou k dostání ještě dnes, ale už značně slabší než když vznikly. Kromě cigaret se pod státními podniky vyráběly i doutníky a na své si přišli i milovníci dýmek.
Omezování kuřáků nebylo
Kuřáci za éry minulého režimu měli sladký život. Kouřilo se dokonce i v nemocnicích. O škodlivosti kouření se před listopadem 1989 moc nehovořilo, i když se o tom dobře vědělo. Dnes se to zdá již nemyslitelné, ale za socialismu se kouřilo všude a nikoho to nijak nepobuřovalo. A co více, tabákové výrobky byly zařazeny mezi základní spotřební zboží. Kuřáci za socialismu totiž měli požehnání od někdejšího šéfa odborů a ministerského předsedy Antonína Zápotockého, který po únorovém převratu v roce 1948 ve filmovém týdeníku prohlásil: “Tabák sice není potřebný k životu, ale není nutné jen žít, je třeba také užít. A cigarety, ty patří k lepší životní úrovni.” Dnes nepředstavitelné, že?
[:google:]
Kde se rodila neřest
V Československu existovaly tři klíčové továrny na výrobu tabákových výrobků. V Kutné Hoře, v Hodoníně a v Novém Jičíně. V Kutné Hoře se vyráběly Sparty, které přišly do trafik v roce 1964. Prodávaly se za dvanáct korun československých v měkkém obalu s natištěnou maloobchodní cenou 8,- Kč a za tvrdé Sparty si kuřáci připlatili ještě o dvě koruny více. Poválečná doba přála však spíše levným cigaretám baleným po deseti kusech, jako byly Partyzánky. Daly se koupit od 1, 60 Kčs, Lípy byly za 2,- Kčs. Tyto značky tvořily ještě v padesátých letech až 90% procent produkce. Poté se na trhu objevily trochu prémiovější Startky, které jsou k dostání dodnes. Aby i do názvů cigaret pronikla sem tam ideologie, daly se v určitém období koupit i ty s názvem Družba. Kromě cigaret v klasickém balení se v trafikách objevily i luxusnější verze v plechových tabatěrkách, například Vysoké Tatry či západně znějící Club Special.
Luxusní kouření s filtrem
Až v první polovině šedesátých let byly na trhu cigarety s filtrem, a to dnes již zapomenuté Astra nebo Vlasta. V dalších letech se značné oblibě těšily i cigarety značky Clea (lidově nazývané klejky), pomineme-li tedy nejpopulárnější Sparty. Clea ustoupily ze slávy, když se objevily v prodeji Petry.
Tabák jako platidlo
Určitě si vybavíte pohádku Tři veteráni, kde se pod kouzelným cylindrem objevovaly cigarety s velbloudem, které se daly směnit prakticky za vše. Také filmy pro pamětníky jsou plné situací, kdy cigarety byly preferovanějším artiklem než platidla běžná. Cigarety byly také vhodným dárkem, který nikoho neurazil. Fungovaly tak jako spolehlivé alternativní platidlo, pokud si někdo potřeboval druhého nějak zavázat, většinou krabička kuřiva lepší domácí nebo běžné zahraniční značky posloužila spolehlivě.
Cigarety ze zahraničí
Není překvapením, že zahraniční cigarety se vozily především z přátelských socialistických států nebo z rozvojovějších zemí. Z Kuby za našimi kuřáky dorazily nejprve bez filtrové Lligeros a později i s filtrem Partagas (jejich kouř nešel ignorovat). Z Egypta se pak do Československa dovážely exotické Kleopatry. Výjimkou snad byly jedině cigarety z Francie značek Gitanes nebo Gauloises. Kuřivo dovážené ze Západu bylo pro drtivou většinu Čechoslováků cenově nedostupné. “Ameriky” si milovník cigaret dopřál jen čas od času, protože jejich cena od dvaceti korun se nepotkávala s průměrným platem dohromady. Dražší než americké cigarety byly ještě ty anglické, nesoucí informaci, že jsou vyráběné se svolením Jejího Veličenstva.
Kouření škodí zdraví
Kuřáci mohli v té době vše a nikdo je neomezoval. Kdyby jim tenkrát někdo řekl, že nebudou moci kouřit v hospodě, zasmáli by se tomu. Přesto lékaři, často notoričtí kuřáci, nemlčeli a poukazovali na fakta, která měli k dispozici z výzkumů z USA a z Velké Británie. Ale všichni víme, jak respektované byly výzkumy z imperialistických mocností. Varování o škodlivosti kouření se na československých cigaretách objevuje poprvé až v roce 1979, a to decentně ukryté.
Sparta cigarety
