Igra je z ruštiny hra, tak tedy ve volném překladu můžeme domácky říkat „Hráček“. Proto bývaly často mylně zásluhy přisuzovány soudruhům z SSSR. Jde o cca 7 centimetrů vysokou plastovou figurku, která má pohyblivé ruce i nohy a hlava se dala otáček o 360 stupňů, což bylo na svou dobu dost pokrokové. S nápadem na jeho výrobu přišli v roce 1976 Jiří Kalina a Marie Pavlíčková-Krejchová, zaměstnanci výrobního družstva IGRA Praha.
Zrodil se nápad
Povídá se, že myšlenka vzešla také od německého designéra Hanse Becka, s nímž Kalinu pojilo přátelství. Nejdříve prý to měla být jakási alternativa k cínovému vojáčkovi. Otázkou pak zůstává, jestli nápad na tuto figurku vznikl společně. Vše u nás ovšem začalo v Mnichovicích u Prahy, kde se ve firmě IGRA hračka vyráběla a postupně se začalo prodávat kolem 50 modelů v nákladu několika milionů kusů.
[:google:]
Povolání byla vzorem
Prvním Igráčkem byl zedník, který se narodil v roce 1976. Oblíbenost byla dána také díky poměrně jednoduchému zpracování, kdy základ figurky byl stejný a měnil se jen prakticky šatník, účes a výbava. Jako bylo běžné u figurek Playmobil nebo LEGO. K nejoblíbenějším panáčkům patřil kuchař, kominík, doktor, policista nebo námořník.
U dívek pak bodovala třeba zdravotní sestra. Časem měly Igráčci k dispozici i doplňky, jako jsou pracovní nástroje, které se jim daly navíc upevnit na ruce. Mezi exotičtější Igráčky pak patřily potápěči a další víceméně okrajová povolání. Díky rostoucí popularitě a tlačenicím v hračkářstvích se neustále přidávaly nové modely, ale také příslušenství, jako kůň, motocykl, kolo, povoz, kočárek a později třeba i auto a další.
Sběratelská vášeň
Není překvapením, že se Igráček také stal oblíbeným sběratelským artiklem. Šlo tak o hračku, která zajímala generace a stěhovala se z dětských pokojů do výstavních vitrín. Sběratelství ale bylo obecně tehdejším režimem vnímáno jako neškodná zábava, a tak se těšilo velkému zájmu i u milovníků hraček. To ale způsobovalo také občasný nedostatek některých oblíbených figurek, a tak nechyběly na různých burzách, kde se mnozí fanoušci snažili své sbírky kompletovat. Tak se nejen nakupovalo, ale i měnilo.
Igráček stále žije
Jako u spousty tradičních československých produktů nebyla situace pro roce 1989 pro Igráčka zrovna příznivá. Děti toužily po nových, západních hračkách a také byl již dostupný Playmobil nebo LEGO. A tak se na Igráčky začalo trochu zapomínat. Střídali se také majitelé ochranné známky, ale naštěstí se Igráček nadechl s českou společností vyrábějící společenské hry, která jej úspěšně vrací na výsluní. Dokonce i ve formě autodráhy, kde Igráček je pilotem!
Igráček zedníkem
Povolání Igráček
