Koktejl

Paneláky milované i nenáviděné. Československo šlo vlastní cestou

AUTOR: Jiří Nováček

Koktejl

Když k zábavě stačil papír a tužka. Populární hry, které v Československu zabavily malé i velké

AUTOR: Martin Březina

Film a seriál

Osmdesátá léta ve znamení zájmu o vědu a techniku: Magion a Vega byly jedinečné pořady pro mládež

AUTOR: Martin Březina

Móda a styl
Návrat k přírodě

Cesta z města na čundr

Sbalit si v pátek spacák, ešus, do ruky kytaru a hodit na sebe maskáče, to byla jedna z možností jak za socialismu strávit víkend. Samozřejmě, že k čundru patřila dobrá parta, kytara i alkohol. Také proto byli čundráci často zájmem příslušníků VB.
 
FOTO: koláž M. Březina

autor

Martin Březina

02. října 2021

Reklama
Reklama

Kdo někdy trampoval, tak mi dá určitě za pravdu, že sbalit „usárnu“, pár drobných na pivo i něco tvrdšího, srazit se na vlakové zastávce s partou kamarádů a s cílem neznámým, mělo své kouzlo. Minimálně člověk vypadl do přírody od všech starostí. Ne, že by tramping byl vyhynulý, ale díky uvolnění režimu a překotné změně životního stylu, třeba i možností cestování za hranice Československa, to vše se na oblíbenosti čundrů podepsalo.

Tramping jako životní styl

Československý tramping vznikal zhruba jako vznik republiky. Inspiraci hledejme za „velkou louží“, kde letěl duch divokého západu. Není asi moc překvapením, že prvními trempi a čundráky byli vojenští veteráni, kteří byly na bivakování v přírodě pod kabátem nebo dekou. Odtud jsou do dnes tak typické flanelové košile. Teprve časem se čundráky, alespoň na víkend, začala stávat městem „znuděná“ mládež, která toužila vypadnout z činžáků. Vůně lesa, kamarádi a ohýnek, to stačilo ke štěstí. Termín se dostal dokonce do Masarykova naučného slovník /1933/, který trampy popisuje: „Tramp, z a angličtiny tulák, také bezcílný pěší cestovatel. V nejnovější době název pro výletníky, pěstující pravidelný weekend a táboření v přírodě, na rozdíl od skautů velmi volného rázu.“

Vlastní jazyk i přezdívky

Trempové a čundráci byla bezesporu komunita, která si postupem času vytvářela vlastní jazyk, který byl občas pro nezaujatou veřejnost nečitelný. Typickým pozdravem bylo „Ahoooj“ a automatické tykání. Díky tomu, že čundráci byli jiní, tak byli často pod dohledem Veřejné bezpečnosti, která díky nevázanému životnímu stylu viděla ve většině trempů flinky a flákače vyhýbající se práci a konzumující drogy a alkohol. Nebylo tak vzácností vidět na vlakových nádraží v pátek houfy příslušníků, kteří zpovzdálí, ale i aktivně sledovali rozesmáté trempy mířící na víkend.  Paradoxem je, že se často mezi sebou lidé neznali civilními jmény, ale jen přezdívkami. Ty byly v hojné míře inspirovány kovbojkami. Vzpomínám si na frajera, kterému jsme neřekli jinak než Velký John, protože měřil něco ke dvěma metrům nebo moje okouzlení Plavou Mary, což byla blondýnka Marie ze Žižkova. Někdy stačilo si dát mezi své jméno přezdívku, jako třeba Marek Tesák Novák.

Malá ukázka ze slovníku čundráka:
pádlo – kytara, žebradlo – chlebník, dlabadlo – lžíce,  putna - torna, squaw – dívka, potlach – srazy, kanady – vojenské boty, kecky – tenisky….

Kam se jezdilo

Trempové byli a jsou v podstatě snílci, vytvářející si svůj romantický svět. Kromě přezdívek si tak přejmenovávali i lokace, kde trávili své potlachy a víkendy. Důležitá byla dostupnost vlakem, a tak se toulalo a tábořilo kolem Vltavy /Velká řeka/, na Sázavě /Zlatá řeka/ nebo u Berounky /Stará řeka/. Oblíbené byly i brdské lesy a další, kam nedosáhl ruch měst, a dostalo se minimum veřejnosti. Pro tyto účely se stavěla dočasná-trvalá útočiště v podobě chatrčí a srubů, vznikaly i celé osady. Těch bylo jeden čas kolem 500 v celém Československu! Jména byla občas poetická jako Osada Mrtvý muž, Údolí lišek, Ontário nebo podle místa, kde se nacházela Osada Polická v Polici nad Metují, Kamarádi Březenské Tlupy z Března.

Tramping a čundr nezmizel, jen se do popředí dostávají jiné koníčky, společnost leniví a nerada se zbavuje pohodlí moderní doby. Ale čundráci tu stále jsou, jen si tak neříkají. Vypnout telefon a „vypadnout“ z města není dnes podivínství, ale způsob „detoxu“ a očisty, která si pomalu získává zase své příznivce.

Tip: Pokud vás tématika trampingu baví, tak si určitě sežeňte bibli trampů - Dějiny trampingu od Boba Hurikána, vlastním jménem Josef Peterka.

Nenechte si ujít
Reklama
Design

Plastové retro hračky, které si děti získaly

Autor: Martin Březina

13. ledna 2022

Další články