Název umakart je zkratkou slov umělý karton. Je druhem izolační nebo krycí hmoty, tzv. vysokotlakého laminátu. V Československu byl vyráběn již od roku 1943, kdy si jej jako obchodní název zaregistrovala pardubická Synthesia.
Kdo vyrůstal v bytovce nebo paneláku, obvykle si podivný béžový nebo šedý design předělující koupelnu nebo toaletu vybaví, že? Umakart byl totiž ikonou socialistického bydlení, která po revoluci nenašel další uplatnění. A můžeme říci, že asi nikomu nechybí.
Umakart měl v období normalizace rozsáhlé možnosti využití, zejména při výrobě nábytku, obložení stěn a obecně ve stavebnictví. Stal se hlavně ikonou tehdejších koupelen. Nalepený na nosných deskách byl totiž používán jako stěny v panelových domech v tzv. bytových jádrech, ve kterých se nacházela koupelna a WC.
Československý státní podnik do výroby umakartu ale nijak výrazně neinvestoval. Zanedbával se vývoj dekorů, povrchů i struktur. Technologie se částečně měnila, stejně jako styl instalace. Což třeba při vrtání a rekonstrukcích dělalo problémy, protože nebylo jasné o jaký typ a instalaci původně šlo. A tak není překvapením, že značně zastarával. Po revolučním roce 1989 výroba umakartu nemohla soupeřit s předními světovými výrobci alternativních materiálů, jako byl třeba vysokotlakový laminát, a tak v roce 2004 byla produkce ukončena.
[:google:]
Přesto umakart zdobil miliony panelákových bytů. Bytové jádro, kde se umakart používal, byl prefabrikovaný celek koupelny a záchodu. Byl připravován dopředu v továrnách a montován až přímo do nově postavených bytů. Díky tomu se urychlovala výstavba nových panelových domů hojně budovaných za éry komunismu.
Bytová jádra byla používána v letech 1958–1990 a za tuto dobu bylo vystavěno podle odhadů přes milion bytových jader. Většina obyvatel panelových bytů již vyměnila umakart za zděná jádra, a tak je k vidění už málokdy. Dnes už je známější spíše hudební kapela, která si název převzala.
Umakartové koupelnové jádro
Umakartové koupelnové jádro
