Takových univerzálních dárků pro každou příležitost nebylo málo, sice málokdy překvapily, ale radost udělali. Nabídka z řad jednotlivých produktů nebyla kdovíjak široká, a tak se moc neexperimentovalo a sázelo se na jistotu.
Mýdlo potěšilo
Malé, praktické, reprezentativní balení a využitelné pro každého, téměř vzorově znějící charakteristika dárku, kterým bezesporu bylo mýdlo. Vzhledem k nízké nabídce prakticky nedostupných deodorantů právě mýdlo i tuto roli zastávalo. Ale na co nikdy nezapomeneme asi je, jak babičkám a maminkám vypadávala mýdla z šatníku, kde plnila úlohu parfému a odpuzovače molů.
I když nabídka také nebyla nekonečná, byla pestrá, voňavá a na svou dobu i nadstandardně balená. Dárek to byl zároveň dostupný pro každého, protože ceny se pohybovaly od tří korun za menší obyčejná až po exklusivní za korun osmnáct. Mezi nejoblíbenější bezesporu patřila mýdla Šeřík, Kamila nebo Jaro.
[:google:]
Bonboniéry byly pestré
O tom, že čokoláda byla, je a ještě asi dlouho bude, velikou vášní není jistě sporu. Není divu, že tak čokoládový dárek vždy potěšil. Vrcholem pak byly klasické bonboniéry, a to nejen díky lákavému obsahu, ale i často až umělecky ztvárněnému obalu. Obal tak hraje stejnou roli, jako obsah, a to moc produktů neumí. I když československý socialistický trh nebyl v oblasti potravinářství kdovíjak pestrý, tak u bonboniér to neplatilo.
Také výrobců bylo poměrně dost a tak si připomeňme například Diana, Orion, Lidka, Orion, Zora nebo Maryša. Oblíbeností vyčnívaly asi nejvíce višně v čokoládě od děčínské firmy Diana. Pro svou natrpklou chuť a skutečný alkohol patřila tato bonboniéra mezi favority i mezi pány. Zora měla například oblíbený Orient desert, Maryša vyráběla oblíbený Oříšek v marcipánu.
Nejlepší dárek je vlastnoručně vyrobený
Pamatujete si památkou hlášku z filmu Pelíšky, kdy tuto filozofii tlumočil vysloužilý letec RAF v podání herce Kodeta? Slýchávali jste také jako děti doma. My ano, a tak jsme jako děti vyráběly o sto šest, než jsme se dostali k prvnímu kapesnému. Dědové a tátové často vyřezávali tzv. samorosty. Figurky, svícny a tvary z kořenů stromů, které se po očistění a úpravě přetřely bezbarvým lakem a dělaly pak parádu na oblíbených obývacích stěnách. Ženy se zase oháněli pletením všeho druhu od oblečení, doplňků až po panenky, ale také vyšíváním a tvorbou okrasných deček, které se pak umisťovaly na stoly nebo pro květináče. A děti? Těm posloužilo vše, co dům nebo zahrada a les dal. Loďky z kůry, panáčci z ruličky toaletního papíru, a tak podobně. Odrostlejší dívky často upekli nějaký jednoduší dort. Kreativitě se meze nekladly. Drží se u vás dodnes?
Trh dárků se za posledních třicet let značně změnil a nabízí nepřeberné množství možností, ale bonboniéry i mýdla jsou pro mnohé nenahraditelnou stálicí. Jak to máte vy?
Zdroj: Autorský článek.
Orient dezert (Zora)
