Jeden příběh nestačil. První číslo Čtyřlístku spatřilo světlo světa 15. května 1969, díky nakladatelství Orbis. Šlo o jednorázový projekt, který se díky velkému ohlasu čtenářů změnil na seriál. Duchovním otcem je Jaroslav Němeček, který je spjatý s třeskoprskou partou dodnes. Příběhy si nejdříve psal sám, teprve později se k němu připojili spisovatelé, v roli spoluautorů, jako Ljuba Štíplová (začínala pod pseudonymem Miloš Štípl) nebo básník Pavel Šrut. Teprve po roce 1991 se připojili další autoři, kteří pomáhají s časopisem na svět do dnes.
Jména byla náhodná
Autory jmen je sám autor s manželkou, která dala jméno fence Fifince a kocourovi Myšpulínovi, údajně podle stromu mišpule. Jaroslav Němeček pak pojmenoval prasátko příznačně Bobík a králíka Pinďu.
[:google:]
Kdo je kdo ve Čtyřlístku
Každá z postav má svou roli a svůj příběh. Díky tomu dokáží vyřešit všechny zápletky a příběhy končí happy endem. Od počátku jsou tak ideálními dětskými hrdiny, kteří děti učí to, že každý má v týmu svůj význam a svou nezaměnitelnou roli a že je důležité držet při sobě. Jejich věk je neurčitý, a to proto, aby byli všichni blízké dětem, ale zároveň zastali funkci dospělých.
Jedinou dívkou v celé partě je psí slečna, fenka Fifinka, která obléká růžové šaty s krajkou a límečkem. Nezbytným doplňkem je velká žlutá mašle. Na tlapkách má červené botky, ve kterých jsou pro Čechy tak typické bílé ponožky. Je jakousi starostlivou „matkou“ všech ostatních členů, protože pečuje o celou domácnost, uklízí, pere a archaicky zastává veškerou ženskou práci. Fifinka ráda vaří i peče a pečuje o zahrádku, kterou má Čtyřlístek přímo před domem. Jako správná dáma si potrpí na parádu, a když vidí myš, tak je hned na židli.
Hlavou nezvyklé rodiny je vědátorský černobílý kocour Myšpulín. Také jeho oblečení se nemění a bez bílá košile a červeného saka, modrých kalhot s proužky a fialového motýlka si jej již asi nedokážeme představit. Jeho vynálezy často pomáhají vyřešit ty nejzapeklitější případy nebo je do nich dostat. Je zároveň řidičem společného historického červeného automobilu
Věčně hladový pašík Bobík je nejčastěji zobrazen v zelené košili a žlutých kalhotách. Právě on je nejvděčnější strávníkem kuchařského umění Fifinky a rád se motá v kuchyni. Na druhou stranu je ale zase nebojsou a silákem „rodiny“, a tam, kde selhávají Myšpulínovi nápady, nastupuje Bobíkova hrubá síla.
Posledním, ale neméně podstatnou postavou je vyhublý králík Pinďa, který takovým strašpytlem a spoustu situací řeší útěkem. Není tak překvapením, že běh je jeho oblíbeným sportem a vyhrává tak dost závodů. Zároveň dokáže používat své velké uši, na které dobře slyší.
Nejenom parta z Třeskoprsk dělala časopis
I když úvodní část oblíbeného komiksu patří Čtyřlístku, podle kterého se také jmenuje, tak komiks obsahuje od počátku příběhy i dalších hrdinů, jako jsou: Olda a Polda, Koumes, Na hradě Kulíkově, Káťa a Škubánek, Ježek Jožka, Sherlock Holmes, Jáchym a Tiskařský šotek nebo Anča a Pepík. Nejednou tyto komiksové příběhy překonali svým dějem samotné hlavní hrdiny.
Zlaté osmdesátky
Příběhy vycházely osmkrát až devětkrát za rok pod označením Knihovnička Čtyřlístek. Nejúspěšnějším obdobím byly především osmdesátá léta minulého století, kdy se vyšplhal prodej až ke 220 tisícům výtisků na jedno vydání. Přesto nebylo lehké jej sehnat a platilo, kdo dříve přišle, ten jej měl. Po revoluci a s otevřením trhu se objevila konkurence, která negativně ovlivnila i prodejnost tehdy neohroženého Čtyřlístku. Ale i to ustál a nová generace již komiks sežene bez problémů, mají za sebou tak pár filmů, živých vystoupeních nebo si můžete koupit plyšáky všech postaviček.
Čtyřlístek - Záhadný škuner
Ilustrační ukázka příběhu Čtyřlístku
