Zrodil se fenomén. Duchovním otcem mončičáků byl Japonec Yoshiharu Washinostaff. Jde o jakousi opičku, která měla u dětí prohlubovat respekt a lásku. Mončičáci nevznikli jen tak z čistého nebe. Na jejich začátku stála opička Kuta Kuta. Stačilo zjemnit její opičí rysy, aby se hračka více líbila malým dětem, a první mončičák byl na světě. Přišla poprvé na svět v roce 1974. Vyráběla ji japonská firma Sekiguči. Do tuzemských Tuzexů se tyto japonské opičky, dostaly poměrně brzy. Později byly k mání i v běžných hračkářstvích. Zajímavostí je, že v USA se stal fenoménem později než v tehdejším Československu.
Roztomilé jméno
Podobnost s opičkou dala základ jménu - „mon“ (z anglického „monkey“) a druhá část slova „či - či“ přepisuje znění citoslovce, které Japonci používají pro vyjádření zvuku dětského dudání. Jak jednoduché a trefné, protože všechny figurky spojuje právě cucací palec. V Anglii jsou opičky známé jako "chicaboo", v již jako Itálii "Mon Cicci" a třeba v Maďarsku je najdete pod jménem "Moncsicsi". My jsme si převzali originální japonský název, který brzy zdomácněl nejen v hovorové češtině.
[:google:]
Opičí invaze
Mončičí holčička a chlapeček s bryndáčkem a palcem v puse - fenomenální nástup
Ovládli televizní obrazovky i dětské oblečení. Už rok na to začal export směrem do Německa a Rakouska, odkud ovládl celou Evropu. Do USA se opička dostala až v roce 1980, kdy její výrobu zahájila firma Mattel. Kvůli malému zájmu výrobu brzy ukončila a mončičák se tak dostal mezi americké děti bezmála o deset let později než mezi ty československé. V Německu byli mončičáci dokonce tak populární, že svým prodejem překonali i Japonsko, tedy místo narození.
Není překvapením, že mončičáci získali i své televizní seriály. Japonský animovaný seriál „Monchhichi Twins“ (1980) a americký kreslený seriál „Monchhiis“ (1983). Evidentně nejsou pasé ani dnes, protože na dětských televizních stanicích můžete do dnes sledovat seriály z Japonska „Monchhichi“ (2005) a dokonce i z francouzský „Kiki le Kiki de Tous Japanese“ (2017).
O jejich existenci se dalo dozvědět především dětskou „šeptandou“. Reklama na tento sortiment prakticky neexistovala. Je tedy až neuvěřitelné, že i přes takové utajení dobyl si mončičák naši kulturu tak brzy.
Mnoho podob, ale jedna tvář
Původní mončičáci s modrýma očima a hnědým kožíškem postupně měnili podobu na hnědooké v barvě žluté, bílé, modré nebo právě růžové. Velikost byla od 10 cm až po 80 centimetrové postavy. Co se však moc neměnilo, tak to byly pihy na tvářích, pískací bříško a cucací palec. Podobně jako třeba známější Barbie mají i mončičáci své série oblečení a doplňků. Pozor, ještě dnes si můžete pořídit lehce celou mončičí rodinku. Ať už sobě, ze sentimentu, do sbírky, nebo svým dětem na hraní. K dispozici jsou mončičí domečky, panenky s opičkami po kapsách nebo nepískací (a tedy inovovaní) mončičáci pro zavěšení na záclonu. Tyto opičky mají i své domácí mazlíčky, miminka, seniory a dokonce svůj vlastní boutique. Je zde stále patrná japonská posedlost dám dětem veselé kamarády.
Růžový králíček
Takhle si jej pamatujeme
