Základem úspěchu chlapečka v papírové čepici je začátek vysílání televizního vysílání v Československu, které se datuje k 25. únoru 1954. Již z kraje „šedesátek“ československé děti mohou na obrazovkách vlastní pořad. Konkrétně v roce 1963 se začaly v Československé televizi vysílat nedělní podvečery pohádky. Tehdy se jejich vysílání uvádělo jako Stříbrné zrcátko. Největší popularity dosahoval Robot Emil. Bylo otázkou času, kdy se frekvence vysílání pro děti zvýší. A to se také stalo již o dva roky později. Konkrétně 2. ledna 1965 vstoupil do našich pokojíků poprvé Večerníček, který pod stejným názvem rozdává radost především dětem do dnes.
Kdo to vlastně je
Autorem myšlenky na tento pravidelný pořad pro děti byl výtvarník, básník a prozaik Milan Nápravník. Na svět, respektive na obrazovky pak pomáhali dramaturgové Irena Povejšilová, Kateřina Krejčí, Marie Kšajtová, a Jan Kutálek. Autorem již zmíněné znělky byl výtvarník Radek Pilař a režisérem Václav Bedřich. Ten pověřil animací Antonína Bureše, dědečka herce Marka Vašuta, kterého známe z našich obrazovek a kin. Večerníček mluví hlasem tehdy pětiletého Michala Citavého. Náhodně vybraného chlapce, se kterým se autoři potkali mimo ateliéry.
[:google:]
Narodil se fenomén
Hned od počátku si získal srdce dětí, a protože televize nebyla samozřejmostí všech domácností, tak když si ji někdo pořídil v domě televizi, tak měl obývák každý podvečer plný dětí od sousedů. S dostupností televizorů přibývalo i diváků. Podle údajů ČST bylo v březnu 1965 u nás již dva miliony majitelů televizních přístrojů. Na konci roku 1969 již byly v ČSSR tři miliony televizorů, v roce 1978 překročil počet hlášených televizních přijímačů čtyři miliony…. Ale zpět k Večerníčku.
V letech 1965 až 1967 se přitom Večerníček objevoval na obrazovkách jednou týdně, a to v neděli. Později, až do roku 1969, už to bylo třikrát v týdnu. V roce 1970 znělka Večerníčku uváděla pohádky čtyřikrát za týden, o rok později již pětkrát. Od roku 1973 již vysílal Československá televize Večerníček kromě každý den. A tak tomu je dodnes.
Co Večerníček uváděl
Pokud přemýšlíte, který pohádkový příběh odstartoval vysílání tohoto pořadu, tak asi jen pamětníci si vybaví, že to byla pohádka režiséra Václava Bedřicha nazvaná O televizním strašidýlku. Příběh byl vyprávěný kombinováním kreslené animace a fotografií. I když většina starých pohádek je často k vidění v reprízách, tuto pohádku si asi mnozí z nás nevybaví. V roce 1967 se poprvé objevil ve Večerníčku seriál Broučci, poté Pohádky ovčí babičky a O loupežníku Rumcajsovi. Rok na to měl premiér příběh O vodníku Česílkovi a Pohádky z mechu a kapradí, tedy Křemílek a Vochomůrka.
Večerníček se vybarvil v roce 1973
Pohádky byly při startu samozřejmě černobílé. Nebylo na tom nic zvláštního, protože barevné televize v té době na trhu nebyly. Již v roce 1973 se objevil první barevný Večerníček.
Oblíbené příběhy
Věděli jste, že nejdelším seriálem Večerníčku je Bob a Bobek na cestách? Má 52 dílů. Režisérem je Václav Bedřich, který se podepsal pod velkou řádků dalších příběhů. Můžeme jej najít v titulcích u příběhů - O zvířátkách pana Krbce, Maxipes Fík, Říkání o víle Amálce, O makové panence a motýlu Emanuelovi, Štaflík a Špagetka a dalších. Celkově bylo za dobu více než čtyřiceti let vysílání Večerníčka vytvořeno 400 seriálů!
Kluk v papírové čepici světoběžníkem
Večerníček byl skutečně výborný nápad, který se Československé i nástupnické televizi vyplácí dodnes. Kromě všech evropských zemí okouzlil dětské i dospělé diváky také v dalších zemích – třeba v Keni, Austrálii, Malajsii, Indonésii, Spojených arabských emirátech, Číně, Turecku, Japonsku, Koreji, Zimbabwe a také třeba na Islandu.
Oblíbený animák Křemílek a Vochomůrka
Pohádky ovčí babičky byl úplně první Večerníček
