Móda a styl

Mánie socialistické éry: Proč všichni sbírali céčka a k čemu vlastně měla původně sloužit?

AUTOR: Martin Březina

Osobnosti

Jak a kolik si vydělávali hudebníci za socialismu. Televize a rozhlas byly výhra

AUTOR: Věra Nováková

Osobnosti

Počátek osmdesátek byl příznivý pro tuzemské hudební hvězdy. Velkým idolem žen i dívek každého věku se stal Peter Nagy

AUTOR: Martin Březina

Potraviny
Chvilka na kávu

Kávou se rozuměl český turek

Jít na kávu dávno zlidovělo natolik, že není třeba vysvětlovat, že o kávu ani moc nejde. Respektive nešlo. Hlavní se bylo potkat nad turkem a „pokecat“.
 
FOTO: Shutterstock

autor

Martin Březina

03. srpna 2020

Reklama
Reklama

V restauracích a hospodách se tak ani po objednávce kávy číšníci neptali, jakou a automaticky servírovali právě turka.

Bylo z čeho si vybrat?

Předrevoluční výběr byl dosti bídný

Pokud bylo co brát, tak si zákazník mohl vzít prakticky kávu mletou a nemletou. Pražená zrnková káva Výběrová směs, později známá jako Standard, byla směs Arabika s Robustou. Káva se pražila v Praze-Vysočanech, Liberci, Jihlavě, Valašském Meziříčí, Roudnici nad Labem a také v Bratislavě a Popradě. Pokud si vybavujete výrazné „B“ na obalu, tak to označovalo společnost Balírny obchodu.  Lidé si ji nejčastěji mleli doma. Časem přibyly v obchodech elektrické mlýnky, které byly zákazníkům k dispozici. Dodnes si vybavuji především tu nezaměnitelnou příjemnou vůni při vstupu do samoobsluhy. Ale také všude přítomný prach zbylé mleté kávy vypadávající z přístroje. Mletá káva se objevila až časem, a to třeba značkou Fénix, Jubilejní směs nebo Favorit. Co můžeme ocenit i dnes je, že díky rychloobrátkovosti kávy, se na pulty dostávala poměrně čerstvá.

Káva z Tuzexu

Pokud se vám podařilo získat nějaké ty Bony a nebylo líto vám je utratit za kávu, tak v Tuzexu byla na pultech k dostání káva Speciál v nezaměnitelném černém obalu se jménem Tuzex, která měla velký podíl arabiky.

Co znamená pravý český turek

Ať nebo tak, stále se jednalo o servírování „na turka“, což bylo nesprávné označování a s tureckou kávou to nemělo nic společného. I když káva sama o sobě nebyla mezi potravinami nezdravými, tak český turek ji tam dostal. Jednoduše proto, že se káva zalévala vařící vodou, což znehodnocuje chuť kávy. Navíc by se měla správně louhovat necelých pět minut, protože poté se uvolňuje z kávy přebytečný kofein a často i karcinogeny. Turek by si takto nápoj nikdy nepřipravil. 

Kávoviny

Říká se tak nápojům, jež neobsahují kofein a kávová zrna jsou nahrazena nejčastěji obilovinou nebo kořenem čekanky. Nejstarší alternativou je jednoznačně cikorka, která se vyráběla pouze z praženého kořene čekanky obecné. V 60. letech po sloučení dvou národních podniků - Kávovin Pardubice a Vitany Byšice – zažila rozmach specializace na výrobu kávovin, jako Vitakáva, kávovinová směs Melta, obilné kávy Žitovka a Sladovka a přísada Karo.

Nejznámější je melta, kde jsou pomleté suroviny, jako kořen čekanky obecné, cukrová řepa, ječmen a žito. Byl to také poměrně častý nápoj ke snídani pro děti. K meltě pak byly alternativy jako Vitakáva, jež byla pražena z ječmene, ječného sladu, také čekanky a žita. Žitovka a Sladovka pak získali pojmenování po klíčové surovině. Přísada Karo svou ryzí kávovou chuť získává díky výtažku z čekankového kořene. Když sledujete složení, tak není divu, že je většina těchto produktů na trhu dodnes, ale k dostání především ve zdravé výživě.

Nenechte si ujít
Reklama
Další články