Zkuste dnešní generaci zabavit mobilní telefon, respektive chytrý telefon. Nepředstavitelný trest, že? Odvykací kurzy na léčení závislosti již ani u nás nejsou výjimkou. Svou vinu má na tom samozřejmě „závislost“ na sociálních sítích. Ono stačí vypnout telefon na chvilku o víkendu, či o prázdninách a už mnohé svědí prsty. Jak jsme jako Husákovy děti bez mobilu vůbec mohly přežít, že? Rčení, je to dobrý sluha, ale zlý pán, je zde více než příhodné. Pokrok nezastavíme a přitom to začalo tak plíživě.
Pořídit si svůj první přenosný telefon chtělo sílu a kapitál
Historie komerčních mobilních telefonů ve světě začala již z kraje let osmdesátých, tedy v době, kdy jsme v některých částech Československa slavili umístění telefonní budky nebo telefonní pevné přípojky. Ale již o deset let později si první Čechoslováci „užívali“ nezávislost na kabelu a tahali svůj kufřík s telefonem.
[:google:]
Dnes již neexistující operátor Eurotel, v roce 1991 uvedl na trh první oficiální mobilní aparát od výrobce Nokia. Šlo o typ Talkman MD59 na analogovém systému NMT 450 MHz, který byl vyvinut již v polovině osmdesátých let. Ve stejném roce u nás vznikla i uvedená analogová síť. Váha byla na příruční zavazadlo závratná, kolem šesti kilogramů, ale novější verze se pohybovaly něco málo přes čtyři kila. I tak to byl pěkný cvalík. Neuspokojivá nebyla jen váha, ale také pořizovací cena, neboť první kufříky, prodávané mimo uvedeného operátora, stávaly i něco přes sto tisíc Kč, což byla na tu dobu částka astronomická. U Eurotelu byl za lidových šedesát tisíc korun, to už pro vyšší třídu bylo snesitelnější. Ostatně, mobilní telefon se v té době kupoval hlavně pro prestiž. Není překvapením, že nejvíce telefonátů z těchto přístrojů směřovalo na pevnou linku, protože mobil měl málokdo. Takový hovor často začínal: "Haló, slyšíš mě dobře? Hele, víš odkud volám?! No z přenosného telefonu!"
Můj první přenosný telefon
Jako pamětník vzpomínám na svůj první přenosný aparát, který stále fungoval v síti NMT s telefonní předvolbou 601. Ještě nebyla ani SIM karta, a tak byla čísla přidělována ke konkrétním aparátům. Dodnes si pamatuji, jak jsem si ho ve svých osmnácti nesl z bazaru s tím, že bez něj byznys neudělám. Byl to telefon Nokia 190 Cityman s neskutečně dlouhou pevnou anténou! Nosit v kapse se díky velikosti a váze také nedal. Stál mě tenkrát něco k deseti tisícům korun. V té době už začínala síť GSM, která funguje dodnes. Měl jsem první práci, tudíž jsem měl i z čeho telefon živit. Platilo se totiž i za příchozí hovory. Když jsem ještě nedávno narazil na svůj starý telefonní účet, ceny hovorů se tehdy pohybovaly kolem 18 – 25,- Kč za volání. Rozhodovalo, zdali jste volali na pevnou nebo mobilní síť. Průměrně jsem tak měl účty kolem 2 500 korun, a to jsem se držel. Tarif se 150 volnými minutami tenkrát zákazníka vyšel na zhruba tři tisíce.
Mobilní telefon správně až od roku 1996
Všimli jste si, že jsme doposud používali především termín přenosný telefon. O mobilu se začalo hovořit až po roce 1996, kdy byla i na našem území spuštěna mobilní síť GSM. Právě tento okamžik a příchod dalších operátorů zpřístupnil mobilní telefon širší veřejnosti. Poté se stal takovou samozřejmostí, že zcela nahradil již vymizelé telefonní budky a často i zavedené pevné linky.
Zdroje: Autorský článek.
První NMT telefony bez "základny" se vyznačovaly dlouhou anténou.
Legendární slovenská reklama na první NMT telefon od EuroTelu.
