Zvídavost studentů brzy vedla k objevení jedinečných vlastností, které ještě více zvýšily popularitu této tužky „netužky“. Ať hodí kamenem ten, kdo z ní ve škole nemontoval tzv. flusačku, která za pomoci fouknutí brilantně střílela, a to vše od papírových kuliček až třeba po rýži.
Kdo za tím stojí
Verzatilku na trh uvedla firma Hardtmuth, která nesla jméno svého německého zakladatele Josepha Hardtmutha. Ten založil společnost v jihočeských Českých Budějovicích, kde firma sídlí a podniká dodnes. Žlutohnědá kovová tužka byla chloubou firmy, a tak ji F. Hardtmuth pojmenoval Koh-i-noor, což je odvozený název od známého indického diamantu žluté barvy. Nakonec se tak začala jmenovat celá společnost.
[:google:]
Jedinečný systém
Verzatilka, také psána versatilka a v nářečí řečena krajón (z francouzského crayon – tužka), je mechanická padací tužka umožňující výměnu tuhy. Zažitý název „verzatil“ je odvozeninou od slovesa versatilní, což znamená variabilní.
Ona to vlastně není ani tužka v pravém slova smyslu. Je to kleštinový držák tuhy fungující pomocí pružiny. K uvolnění tuhy dochází po zmáčknutí konce, jako u klasické propisky, kdy tuha po uvolnění hrdla popojede. Konec neslouží jen jako spínač, ale také je zde umístěno praktické ořezávátko, které se jednoduše vyšroubuje. Jednoduchá je také výměna tuhy. Pokud se tuha zlomí, nevadí - díky kleštičkovému hrdlu funkci neztrácí ani při zlomení. Popularita vedla k rozšíření portfolia, a tak nezůstalo pouze u jedné šířky tuhy. Tato (ne)tužka pronikla také mezi pastelky.
Verzatilka se stala oblíbenou psací pomůckou napříč profesemi, a to od techniků přes návrháře, designéry až třeba po konstruktéry. Všichni vždy oceňovali rychlou výměnu tuhy, možný výběr šíře a tvrdosti tuh, ale i dostupnou barevnou škálu.
A zajímavost na konec: S klasickou verzatilkou prý bylo možné napsat čáru o délce téměř 60 km!
Zdroj: Koh-i-noor, Koh-i-noor Hardtmuth, Wikipedie.
