Móda a styl

Mánie socialistické éry: Proč všichni sbírali céčka a k čemu vlastně měla původně sloužit?

AUTOR: Martin Březina

Osobnosti

Jak a kolik si vydělávali hudebníci za socialismu. Televize a rozhlas byly výhra

AUTOR: Věra Nováková

Koktejl

Legendární pražský automat Koruna si svými lahůdkami za dvě čtyřicet získal srdce studentů i vysokých úředníků

AUTOR: Jiří Nováček

Technika
Praktický pomocník

Kápézetku znaly snad všechny československé děti. Vzpomenete si ještě na její obsah?

Ať už jsme byli jiskry, pionýři, táborníci, výletníci nebo skauti, tak všichni jsme museli mít a spravovat svou „kápézetku“. Lidovou zkratku si asi každý jednoduše rozklíčuje – krabička poslední záchrany.
 
FOTO: Se svolením J. Groha

autor

Martin Březina

25. dubna 2022

Reklama
Reklama

Asi málokoho překvapí, že za touto nezbytnou krabičkou umožňující přežití stojí oblíbený spisovatel především klučičích románů a příběhů – Jaroslav Foglar. Ten ji zmínil před více než osmdesáti lety v časopise pro mládež Mladý hlasatel (1935).

Kouzlo Ká-Pé-Zet

V jednoduchosti je krása. Variabilita byla žádoucí. Tvar nebo materiál nebyl z počátku klíčový jako samotná funkčnost a praktičnost. Výbava z krabičky poslední záchrany měla být využita pouze v  případně, když již nemáme jiné východisko. Ale přiznejme si, že především drobné z KPZ mizely až záhadným způsobem. Hlavně když byla chuť na zmrzlinu nebo vyšla nová Pionýrská sedmička. Také sirky se často hodily. Každopádně bylo žádoucí, aby byla poté vždy doplněna, aby nám mohla vždy dobře a účinně pomoci. Čím déle jsme svou kápézetku spravovali, tím více jsme si ji „vyladili“. Původní prázdná krabička od velkých zápalek byla sice dostatečně velká, ale zase nebyla bytelná a citlivá na nešetrné zacházení. A tak jsme rodičům zabavovali všemožné praktické „uschovátka“, která mohla být využita na kápézetku. Ideálně co nejvíce bytelná a nepromokavá. Vedli tak plechové nebo plastové krabičky, ale občas se někdo pochlubil i dřevěnou.

Obsah kápézekty

Samotný obsah KPZ byl poplatný době tak, aby člověk mohl přežít, třeba než dorazí pomoc nebo než si odpočine.  A to praktický stále trvá. Dnes již sofistikovaněji nazvaný „survival kit“, obsahuje moderní nezbytnosti. Nicméně do základní výbavy například patřilo – alespoň 3 zápalky a škrtátko, březová kůra, malá svíčka, provázek nebo drátek, náplasti, trochu obvazu, zavírací špendlík, jehla, nit, knoflík, gumička, malá tužka, papír, křída, dokonce žiletka a samozřejmě mince, které byly vhodné do telefonního automatu pro zavolání první pomoci. Vše bylo nutné pořádně zabalit, aby bylo chráněno před vodou a poztrácením.  

Bylo třeba KPZ udržovat stále v pohotovosti.

Vývoj nezastavíš, a proto krabička doznávala změn a byla doplňována nebo některé artikly nahrazovány za praktičtější výbavu. Například svíčku nahradila malá svítilna a náhradní baterie nebo březová kůra kouskem lihu, škrtátko a sirky pak zapalovač, apod. Bylo třeba udržovat její funkčnost.

KPZ ze západu

Kdo vyrůstal v osmdesátkách a hltal třeba na pirátských videokazetách filmy Rambo, tak se musel zamilovat do „západní“ kápézekty v podobě Rambo nože. Rukověť nože byla dutá k naplnění nezbytnostmi pro přežití v přírodě. Na konci rukojeti pak byla buzola. Čepel nože měl  v dolní části funkci nože a na horní části pak byla pilka. Ale byl to spíše klučičí sen, který se plnil v odrostlejším věku, a to nejen vzhledem k nevhodnosti pro děti, ale také k dostupnosti.

Každopádně klasická KPZ je pro dnešní děti již asi nemyslitelná, považte, kdo by dnes svěřil svému děcku jehlu, zápalky, drát nebo žiletku?

Zdroj: Autorský článek.

Nenechte si ujít
Reklama
Další články