Pokud se zeptáte Husákových dětí, kdo sbíral někdy céčka, tak jistě uvidíte les rukou, protože šlo o dostupnou nízkonákladovou komoditu, na kterou dosáhla většina. Lze říci, že co byl pro pankáče spínací špendlík, to byly pro děti céčka. Podobnost byla především v tom, že oba předměty byly na trhu za jiným účelem, než kterým získaly svůj věhlas a končily v „řetězech“.
Původní poslání
Nejde o nic jiného než o barevné plastové výlisky ve tvaru písmena „C“, které původně firma Kovozávody Semily vyráběla jako součásti závěsů do oken a dveří. Asi těžko vypátráme, kdo první vynesl tento spojovací předmět pro dekoraci oken na ulici a udělal z něj trend, ale co lze s jistotou říci, že výrobky z pultů obchodu mizely především z důvodu sběratelství a časem si na jejich původní účel vzpomněl málokdo.
[:google:]
Céčka jako směnné platidlo
V osmdesátkách tak bylo téměř nemožné potkat na škole děcko, které by nemělo minimálně náramek z céček. Díky rostoucí poptávce rostla i nabídka různých barev, ale dokonce i tvarů a dalších písmen abecedy. Na vrcholu popularity byly především paragrafy, anebo písmena v netradičních barvách jako perleťová nebo zlatá. Kdo je měl, byl hvězdou party, ale především: čím více jich člověk měl a čím zajímavější kusy, tím si za ně mohl směnit jiné lepší parády, ke kterým by se jinak jen tak nedostal. Jako třeba džus z Tuzexu a v pubertě dokonce i džíny "plísňáče". Dokonce se objevovaly na tradičních burzách, které kvetly především ve větších městech.
Hra čára
Kdo přesto neměl možnost si céčka pořídit, protože byly často vyprodány, nebo je neměl za co vyměnit, nemusel věšet hlavu. Pokud mu nestačil krátký náramek a zatoužil třeba pro řetězu, který držel klíče na krku, tak si mohl svou sbírku rozšířit ve hře zvané čára. Jejím cílem bylo hodit své „céčko“ co nejblíže vyznačené čáře. Nebylo snad školní přestávky nebo cesty ze školy, aby nebyla k vidění nějaká partička, která hrála právě čáru.
Návrat k původnímu účelu
Rostoucí sbírka fanoušků céček a touha po jejich uplatnění později vedla k naplnění původního účelu. Plastový spojovací výlisek se ale nestal závěsovým doplňkem, nýbrž „hlavní hvězdou“, protože pásy céček tvořily celé závěsy. Především mezi kuchyní a obývákem nebo v dětských pokojích.
Hit z diskoték
Představovat hudebníka Michala Davida asi netřeba. Jedním z jeho nestárnoucích hitů je i song z roku 1985 „Céčka, sbírá céčka“, který nahrál se skupinou "Kroky" Františka Janečka. Tento chytlavý nenáročný song se hned stal hitem diskoték a koncertů, který si posluchači donekonečna žádali. Protože je Michal David stále hudebně aktivní, tak se může pasovat na ambasadora céček, protože i díky němu tento fenomén neupadl zcela v zapomnění.
Céčka však zmizela pouze na čas a sehnat je tak můžete i dnes. Díky pokročilým technologiím a třeba i 3D tisku je na trhu daleko více zajímavých tvarů a barev. Ale těžko někdy dosáhnout úspěchu z osmdesátek.
Zdroj: Autorský článek.
SP Michal David - Céčka, sbírá céčka musel mít ve výbavě každý discjockey.
