Často je spartakiáda srovnávána s Všesokolským sletem. Není to podobnost čistě náhodná, protože prakticky se změnil název, který byl ideologicky přijatelnější, a bylo třeba „oslavit“ také skon prvního dělnického prezidenta Klementa Gottwalda v roce 1953. Organizátoři byli tedy ti samí lidé a první cvičenci se rekrutovali z řad Sokola. A ti neměli po roce 1948 na růžích zrovna ustláno.
[:google:]
Historie
První spartakiádu uspořádala Federace dělnických tělovýchovných jednot v roce 1921. Pojem vymyslel ve stejném roce Jiří Chalupecký inspirován gladiátorem Spartakem. Jiří Chalupecký byl zakladatel levicové Federace dělnických tělovýchovných jednot. O více než třicet let později oficiálně termín převzal Československý svaz tělesné výchovy a sportu (ČSTV), který v Československu působil až do roku 1990.
Celostátní spartakiády měly tři hlavní programové části, a to hromadná tělovýchovná vystoupení jako hlavní část programu, sportovní soutěže a turistické akce. Ještě se tam řadily Večery družby a další osvětové a kulturní programy. Poprvé organizoval ČSTV III. celostátní spartakiádu v roce 1965. Přípravy spartakiády v roce 1970 ovlivnily události Pražského jara, a protože se přípravy zdržely, společnost nebyla jednotná, a tak byla z politických důvodů tato událost zrušena. Stejný osud potkal poslední připravovanou spartakiádu v roce 1990, což bylo dáno sametovou revolucí v roce předcházejícím.
Nezapomenutelná Poupata
V roce 1985 se konal již šestý ročník této nejmasovější organizované akce na území Československa, jejíž náklady se šplhaly přes půl miliardy Kč, což bylo neskutečné. Nikdo tehdy ani nepředpokládal, že se jedná o poslední spartakiádu. Prostor dostali cvičenci všech kategorií, kteří se představili před více než čtvrt milionem přihlížejících. Vrcholem byla bezesporu skladba starších žákyň, které vystoupily na hit Michala Davida s názvem Poupata. Tehdy nadčasová skladba přibližovala možné propojení moderní diskotékové hudby s prezentací šťastného mládí v socialismu.
I když šlo o akci dost ideologicky poplatnou tehdejšímu režimu, lidé si to nepřipouštěli a byli vděční za možnost si hromadně zacvičit a potkávat stejně nadšené vrstevníky, o čemž svědčí i pár postřehů od našich čtenářů.
„Cvičila jsem za ženy s kužely na Smetanovu Mou vlast, byla to nádhera!“ řekla četenářka Zdena M.
„Ty nejkrásnější vzpomínky. Bylo to v roce 1960, cvičila jsem se stuhou za učňovský dorost, společné cvičení s muži. Ta euforie, když doběhnete na svou značku a ozve se obrovský potlesk Strahovského stadionu. Mohli jsme se jít dívat na ostatní skladby a opravdu nezapomenutelní byli vojáci - jak prostná cvičení, když běželi v dešti za obrovského ,hurá´, tak vojáci gymnasté. To bylo fascinující. Spartakiády určitě měly smysl a byly přínosem všem skupinám,“ popsala své zážitky Ivana Selucká.
Ale nejen ženy oceňovaly tuto akci, například Luboš Záveský za muže dodal: „V roce 1975 starší žáci, velká radost když jsme se dostali na Strahov, stále vzpomínám!“
A co vy, byli jste?
Zdroj: Českoslovenké spartakiády, Wikipedia, english.radio.cz.
Kniha věnována fenoménu spartakiád
