Mikulášská byla za socialismus jedna z nejpopulárnějších akcí pro děti zaměstnanců. Aktivní kolegové se oblékli do kostýmů, firma přichystala pro děti balíčky ovoce a nějakou tu čokoládu, a celé rodiny si užily společenský podvečer, na který vzpomínaly všechny děti, které zde mohly veřejně odrecitovat nějakou tu básničku. Mikuláše tak děti slavily vícekrát. Ten „opravdový“ byl skutečně až 5. prosince v podvečer.
Kde se vzal
Mikuláš má skutečný vzor. Jde o svatého Mikuláše, který žil na přelomu 3. a 4. století. Patřil mezi první biskupy křesťanské církve. Než se stal knězem, tak dobrovolně rozdal svůj majetek potřebným. Odtud právě pramení ono obdarovávání. Mikuláše doprovází anděl jako symbol dobra a lásky a naopak pekelný čert má za úkol postrašit zlobivé děti.
[:google:]
Mikuláš na zavolanou
Koncem listopadu bylo na všech sloupech a nástěnkách mnoho inzerátů a telefonních kontaktů nabízející služby mikulášské družiny. Šlo o zajímavý přivýdělek pro studenty i odrostlejší děti, ale i melouch pro dospělé, a tak nebyl problém si Mikuláše, anděla a čerta objednat domů i na poslední chvíli. Jako děti jsme podvečerní návštěvu čekali s rozpaky, protože byla často návštěva prezentována jako „přijde si pro vás čert“, a tak jsme se i trochu báli. Kam až to zašlo, záleželo na rodičích. Každopádně já si z paměti nevymažu, jak mě v šesti letech odnesl čert až před dům. Od té doby jsem měl z čerta často strach. Hlavně, když jsem slyšel zlověstné řinčení řetězem a klapot kopyta. Ani s kostýmy nebyl velký problém, protože si je často každý vyráběl svépomocí, a tak každá skupinka byla jiná.
Nůše dárků
Mikuláš nosil košík, ze kterého s pomocí anděla rozdával za básničku nebo písničku dárky „na zub“ odpovídající nabídce v socialistických obchodech. Kromě jablek, křížal a oříšků ze zahrádky prarodičů se rodičům občas podařilo sehnat i banány nebo pomeranče. Nesměly chybět oblíbené dětské sladkosti. Například bonbony Bon pari, Lipo, Slavia nebo Hašlerky, ale také čokolády jako Barila nebo Zorka. Vrcholem byla dutá čokoládová figurka Mikuláše. Pokud chtěli rodiče děti trochu vytrestat, tak košík dárků obsahoval i brambory nebo symbolický pozdrav z pekla v podobě uhlí!
Mikulášské akce a setkání s Mikulášem bylo za socialismu dlouho vyhlíženou událostí, protože moc jiného rozptýlení v mezidobí před Vánoci pro děti nebylo. Byl také značný rozdíl od pojetí ve městech a na vesnicích, kde se tradice Mikulášských družin drží dodnes více. Ve městech to měl vždy Mikuláš s doprovodem o dost složitější. Hlavně na sídlištích se hromadily tlupy dětí a mladistvých, které si nenechaly ujít žádnou možnost nahánět nebohé skupinky Mikulášů. Byl to vlastně hromadný lov, a tak není divu, že si to dost figurantů napřesrok rozmyslelo.
A jaké jsou vaše vzpomínky na Mikuláše, čerta a anděla? Těšili jste se?
Zdroj: Autorský článek.