Hledělo se na praktičnost a funkčnost
Ekologický dopad a vliv na zdraví dětí se neřešil. Není divu, ve stejném období z kraje sedmdesátek bylo populární i hliníkové nádobí a neřešil se azbest v bytových domech.
Plastové i laminátové dětské talířky s pohádkovými motivy vévodily především přelomu šedesátých a sedmdesátých letech. Na talířích byly nejpopulárnější motivy z pohádek, ale také se zvířátky. Obrázky plnily i motivační funkci, aby dítě dojídalo. I když pokaždé vidělo stejný obrázek, i tak se často těšilo. K talířkům neodmyslitelně patřila i další výbava, který byla o dost střízlivější. Děti rády jedly plastovým příborem a popíjely z plastových kelímků nebo hrnečků.
[:google:]
Plastová dětská výbavička byla i vděčný dárek
Dědil se i mezi sourozenci. Podle aukčních nebo bazarových serverů je tohoto nádobí ještě poměrně dost. Nabídka je široká. Ve skutečnosti dětské nádobí bylo předvojem pro plastové šílenství, a to díky svým nízkým nákladům, praktičnosti, nerozbitnosti a také v souvislosti s nárůstem popularity bufetů a stravoven, kde slouží dodnes k jednorázovému užití.
Talířky díky svým grafikám dnes patří mezi oblíbené retro předměty, mají tak často sběratelskou hodnotu, a to pro jejich nostalgické vzpomínky. Málokdo by na nich dnes servíroval dětem jídlo, protože nespočet studií ukázalo, že se z nich uvolňovaly plastové mikročásti, které skončili v servírovaných potravinách, které jsme zkonzumovali. Můžete je tak spatřit jako dekorační předměty nebo mezi hračkami na písek.