Móda a styl

Mánie socialistické éry: Proč všichni sbírali céčka a k čemu vlastně měla původně sloužit?

AUTOR: Martin Březina

Osobnosti

Jak a kolik si vydělávali hudebníci za socialismu. Televize a rozhlas byly výhra

AUTOR: Věra Nováková

Osobnosti

Počátek osmdesátek byl příznivý pro tuzemské hudební hvězdy. Velkým idolem žen i dívek každého věku se stal Peter Nagy

AUTOR: Martin Březina

Potraviny
Nepřítel zubařů

Mejdlíčko byla levná a nezdravá cukrovinka

Malá krabička se zavádějícím nápisem Mejdlíčko, ale ruce jste si s ním rozhodně neumyly. Mejdlíčko byla celkem dost nechutná cukrovinka, která měla pochybné složení. No posuďte sami.
 
FOTO: Retromania.cz

autor

redakce

11. května 2020

Reklama
Reklama

Levná cukrovinka určená dětem, tak by asi zněl dnes reklamní slogan tehdejšího „hitu“ z regálů s pamlsky. Za socialismu bylo takových sladkostí s pochybným i nezdravým složením a vysokým obsahem cukru poměrně dost. Hitem zubních lékařů to rozhodně nebylo.

Narodilo se Mejdlíčko

Přesný rok vzniku této sladkosti se nám nepodařilo dohledat, ale podle vzpomínek pamětníků, které se na internetu objevují, to bylo krátce po roce 1900. Co ale víme, že se Mejdlíčka vyráběla téměř 60 let, a to nejprve v soukromém podniku Amylon, a to až do roku 1948, kdy byl podnik komunistickým režimem zestátněn a začleněn do podniku Škrobárny. Což byl začátek jeho konce. Hmota pro tuto levnou pochoutku vzešla z laboratorních pokusů amatérského chemika, lékaře Františka Malinovského, který se rozhodl pomoci své tchýni udržet ve Žďáře nad Sázavou výrobu bramborového škrobu. A jsme u samotného složení.

Přeslazené a levné

Cukrovinka se vyráběla se z bramborového škrobu a měla sladce trpkou chuť

Receptura je dosti děsivá. Mejdlíčka se totiž vyráběla tak, že se povařil bramborový škrob společně s kyselinou sírovou nebo kyselinou solnou.  Ano, čtete správně. Z toho vznikl základ - bramborový cukr. Aby byla tato sladká pochoutka na oko i lákavá, tak se uměle obarvovala různými barvami. Mejdlíčka tak byla bílá, žlutá, růžová anebo i hnědá, tedy kakaová. A jak to vlastně chutnalo? Pro někoho nejúžasnější pochoutka na světě, ale pro jiné neskutečný hnus. Navíc, krabička Mejdlíček obsahující pět porcí totiž stávala pouhou jednu korunu. Jednoduše jeden kousek za dvacetník!

Úspěch zaručen

Čokolády s vyšším obsahem kakaa nebyly, sladkosti se vyráběly zejména z umělých surovin a náhražek. Bylo to jednoduché, levné a dalo se toho tedy vyrobit hodně, a to byl základ úspěchu. Protože za minulého režimu bylo kvalitních potravin pomálu, není divu, že tomu nebylo jinak ani u cukrovinek.

Mejdlíčka měla ale ještě jednu velkou výhodu. Každý kousek se totiž balil do papírků, které byly nejen barevné, ale také díky pochybné kvalitě nepřekvapivě barvily. Ale i to mělo svou výhodu, obal z Mejdlíčka byl pro některé dívky ideální náhražkou za rtěnky.

Nenechte si ujít
Reklama
Další články