Jistě se někde dole v šuplíku v kuchyni doma nebo na chatě i u vás „krčí“ smotaný rychlovarný vařič. Patřil do běžné výbavy snad každé domácnosti. Rychlovarné konvice si k nám našly cestu až o hodně dost později.
[:google:]
Renezance opomíjeného pomocníka
Hovořit o tomto praktické vynálezu v minulém čase by bylo zavádějící. Patří mezi skupinu výrobků, které zažívají svou renezanci i v době, kdy technika je o míle dále než třeba před více než třiceti lety, kdy ponorné vařiče byly opět dost v kurzu. Podobně si třeba stojí remoska, ale třeba i lyžařské kombinézy.
Ponorné spirálové vařiče jsme poměrně rychle vyměnili za rychlovarné konvice. A co si budeme namlouvat, důvodem nebyla ani tak nefunkčnost nebo nepraktičnost. Rychlovarné konvice dosahovaly podobných výsledků, ale jejich vzhled je o dost reprezentativnější, ale také bezpečnější v případě, že se vám v domácnosti pohybují děti.
Kde se vzal, tu se vzal
Za každým vynálezem stojí člověk. K ponornému ohřívači vody se hrdě hlásí společnost, která se jmenuje po svém zakladateli – Stiebel. Mladý německý vynálezce Theodor Stiebel představil první spirálový ohřívač před více než 95 lety. Hned od počátku se stal hitem, a to díky minimální spotřebě energie a vyšší bezpečnosti, než měly stávající výrobky na trhu.
Stále ten samý
Proč měnit, co funguje. Po celou dobu historie výroby je koncept výrobku stejný. Snad jedinou změnou je snaha o více trendy design, ale stejně jej poznáte hned na první pohled. Nic ale není tak úplně dokonalé. Opomenout jej v zásuvce třeba vložený v hrnku, kde se voda vyvaří, je nebezpečné. Nejeden uživatel by mohl vyprávět. Klasický ponorný vařič se spirálou je založen na jednoduchém principu. Základem je nerezová spirála, která se ponoří do vody a za pár chvil je voda ve varu. Funguje na základě vodivosti, a tak je třeba dbát zvýšené bezpečnosti.
Kutilové inovovali
Jistě se k vám dostaly příběhy českých kutilů, kteří vymýšleli zlepšováky, jimiž se snažili spirálový vařič nahradit něčím ještě praktičtějším. A tak třeba na vojně, dílnách, anebo v garážích vznikaly pseudorychlovarné konvice. Dětem byste je jistě nikdy nesvěřili. Princip byl poměrně prostý. Na dno plastového kelímku nebo hrnečku se přimontovaly dvě elektrody, které se rovnou připojily do zásuvky. Ohřev tak zafungoval na principu vodivosti vody. Ano, voda se vařila v několika okamžicích, ale nedoporučovalo se teplotu zkoušet vložením prstu do kelímku. Důvod je zřejmý, nebezpečnost.
Praktický a skladný
Ať jste již jezdili na chalupu, do kempů nebo na méně vybavené horské chalupy, tak jste jej určitě přibalili s sebou. Pokud byl přístup k zásuvce, bylo o teplé nápoje postaráno. Také jste je mohli často vidět v dílnách na vrátnicích a dalších místech, kde káva držela na nohou bdělé pracovníky, kteří neměli možnost si zajít uvařit kávu do kuchyněk nebo si ji dát v kantýně. Právě pro svou praktičnost jsou v zavazadlech „kempařů“ stále.
Zdroj: Autorský článek.
Spirálový ohřívač vody
