Pražanům usnadňuje křižování městem metro již od roku 1974, kdy vyrazila první souprava na premiérovou komerční jízdu v ČSSR. Metro otevíral tehdejší šéf KSČ Gustáv Husák. Ale koplo se poprvé již v roce 1966, kdy bylo záměrem dostat tramvaj pod zem. Socialističtí ideologové neustále zdůrazňovali metro jako stavbu československo-sovětské spolupráce. Ostatně to symbolizovaly i názvy stanic Moskevská a Leninova.
Historie pražského metra
První náčrty a zmínky o možnosti dostat elektrickou soupravu pod Prahu byly již před rokem 1900 a postupně se k tomu inženýři vraceli, ale od slov k činům se dostalo až v roce 1966, kdy se začala Praha podkopávat. Prvním iniciátorem a vizionářem byl uznávaný obchodník s Ladislav Rott, jehož jménem se později honosilo legendární železářství. Pokroková myšlenka byla založena na využití stávajícího kanalizačního labyrintu. Z dnešního pohledu se to tak může zdát úsměvné. Ale většina skvělých nápadů často vzniká za úšklebku okolí.
[:google:]
Kde se vzal výraz „metro“
Slovo pro český jazyk pravda neobvyklé, ale také v mnoha směrech inovátorské. Však považte, když se ve světě často pojmenovaly poměrně logicky jako „podzemní doprava“. V Německu se tak jezdí „U-Bahn“, ve Velké Británii „Underground“ a v USA „Subway“. Název tak pochází údajně z Francie a ze zkratky podzemní dráhy. Jak se třeba uvádí ve studijních materiálech školy cestovního ruchu Tyrkys. Poprvé výraz užila inženýrská dvojice Vladimír List a Bohumil Belada.
První trasa a první cestující
První trasou čítající devět zastávek v úseku Sokolovská – Kačerov byla trasa červená, která dostala, a teď pozor, označení „C“. Což vyvolávalo dost otázek, proč se začíná až třetím abecedním písmenkem. První rok provozu využilo přiblížení podzemkou necelých 39 tisíc cestujících, ale rok co rok cestující přibývali. Velký nárůst byl po roce 1978, kdy se uvedla do provozu druhá linka, tentokrát zelená, pod označením „A“. Vedla ze zastávky Leninova (nyní Dejvická) až do centra na Náměstí míru. Poté nenásledovala linka „B“, jak by se mohlo zdát, ale rozrůstala se linka „C“, která tak začínala časem na Fučíkově (nyní Nádraží Holešovice) a končila Kosmonautů (nyní Háje). Žluté „Céčko“ se otevřelo až při spartakiádním roce 1985, kdy propojilo Smíchovské nádraží s centrem Prahy (náměstí Republiky).
První souprava
Vzhledem k období socialismu asi nikoho nepřekvapí, že metro bylo budováno také na základě spolupráce se Sovětským svazem, a tak i první soupravy byly dodány ze Sovětského svazu. Čímž jsme kopírovali další státy, jež se sdružovaly pod organizací RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci). I když byly k dispozici v tuzemsku vyrobené soupravy R1, které se ale potýkaly s pochybnou pověstí, aby se ospravedlnilo politické rozhodnutí. Koleje metra tak na celých 23 let ovládly pražské podzemí o dost těžší soupravy ESČ z Mytiščinského strojírenského závodu, které byly pro pražské metro postaveny na základě prvních modelů z konce šedesátých let. Ze Sovětského svazu pocházely také další technologie a zařízení, jako eskalátory. Není překvapením, že díky znalosti svých technologií, vše vznikalo na základě odborného dozoru sovětských odborníků.
Metro svůj půvab a nenahraditelnost neztrácí ani po letech. Naopak, s rostoucím počtem automobilů a obyvatel jeho význam stále roste. Nás, pamětníky, stále baví při průjezdu centrem města vzpomínat na původní názvy zastávek, jako Moskevská, Primátora Vacka nebo třeba Družba.
Dokážete si představit cestovat v Praze bez metra?
Zdroj: Historie městské hromadné dopravy v Praze (P. Fojtík), Český rozhlas.
Nezaměnitelné logo Metro Praha ční na masce každé soupravy.
